člen skupiny
Spolehlivý dodavatel energií
Servisní a poruchová služba

577 922 169

Czech
Czech English

Dodávky tepla vnímáme jako veřejnou službu

27. 04. 2016

Ing. Petr Jeník, předseda představenstva Teplárny Otrokovice:

Teplo patří mezi základní potřeby, bez něj nevydržíme

Otrokovice – Teplárna v Otrokovicích dodává teplo do průmyslových podniků i domácností v Otrokovicích, Napajedlích a Zlíně – Malenovicích. Předseda představenstva  Petr Jeník vnímá distribuci tepla jako veřejnou službu, a tak je podle něj na místě být i společensky odpovědným. Teplárna každým rokem uvolňuje nemalé peníze na rozvoj okolních měst, podporu dětí, mládeže i seniorů a v neposlední řadě míří prostředky do zdravotnictví a školství. Přesto, že mírné zimy teplárnu negativně ovlivnily, na výši příspěvků se to neprojevilo. „Dodávky tepla pořád chápeme jako veřejnou službu, protože je to jedna ze základních lidských potřeb. Bez tepla člověk v zimě dlouho nevydrží,“ říká Petr Jeník.

Vede vás ke společenské odpovědnosti i určitá míra znečišťování životního prostředí?

Teplárna našeho typu patří mezi velké zdroje znečišťování a o tom si můžeme dlouho vyprávět, co to vlastně znamená. Když to porovnáme s množstvím dodaného tepla do průmyslových podniků, domácností i terciární sféry, tak velký zdroj znečišťování to zase není. Spousta malých lokálních zdrojů je výrazně větším znečišťovatelem než jedna velká teplárna. A my jsme kontrolováni 24 hodin denně, 365 dní v roce. Tudíž si nemůžeme dovolit jakýkoliv exces,že bychom překračovali limity a vypouštěli do vzduchu něco jiného, než můžeme. Ale přeci jen provoz podniku, jako je ten náš, určitým způsobem zatěžuje své okolí. I proto si myslím, že je potřeba to svému okolí nějakým způsobem kompenzovat.

Jakým způsobem to probíhá?

Snažíme se udržovat dobré vztahy a podílet se na rozvoji regionů, kde skupina Lama Energy Group (vlastník teplárny) působí. Podařilo se nám dosáhnout toho, že se všemi třemi městy, kam dodáváme teplo, máme uzavřené rámcové dohody o spolupráci. Dohody v podstatě říkají, že se budeme vzájemně potkávat a informovat o tom, co obě strany v daném roce chystají, co se povedlo či nepovedlo. A myslím si, že to funguje velmi dobře. Chceme být ke svému okolí otevření, protože nemáme co skrývat. Také v dozorčí radě máme zástupce měst. A to je jedna stránka naší odpovědnosti.

Řešíte i finanční podporu měst?

Každému z měst přispíváme na aktivity, které jsou v souladu s naší strategií.Podporujeme volnočasové aktivity dětí a mládeže, zdravotnictví a sociální oblast, přispíváme organizacím, které pomáhají nemocným dětem, handicapovaným lidem a seniorům.Takže městům nabízíme určitou částku, kterou mohou věnovat do těchto oblastí. Každý rok uzavíráme konkrétní dohodu, na jaké projekty peníze půjdou. Nespokojili bychom se s tím, aby peníze spadly do městského rozpočtu a tam se nějakým způsobem rozplynuly. Chceme, aby využití bylo skutečně cílené na konkrétní projekty a akce.

Omezily nějak vaše možnosti podpory mírné zimy v posledních letech?

Samozřejmě se teplé zimy nepříjemně projevují na menších dodávkách tepla. S nižšími výnosy zbývá i méně peněz na všechno ostatní. Navíc se neustále zpřísňují pravidla a tak nás čeká ekologizace a modernizace, což jsou další finanční prostředky, které musíme investovat. Na jednu stranu je to správné, ať je zátěž pro životní prostředí co nejmenší, ale na druhou stranu to přináší zvýšené náklady. My se proto snažíme hledat úspory, abychom byli opravdu efektivní a konkurenceschopní, což se nám daří. Spokojen však člověk nemůže být nikdy, musí stále přemýšlet, jak by to šlo lépe. Přesto mohu říci, že v naší podpoře regionu se to zatím nijak neprojevuje. Vloni jsme formou darů a sponzoringu podpořili projekty a akce za více než milion korun. Zároveň ani nezvyšujeme ceny pro odběratele, naše cena tepla pro domácnosti je už čtyři roky stejná a patříme k nejlevnějším teplárnám v republice.

Mluvil jste o jedné stránce odpovědnosti. Jaká je ta druhá?

I my vnímáme problém se vzdělaností a odborností zaměstnanců. Samozřejmě také naši zaměstnanci stárnou, odcházejí do důchodu a není úplně jednoduché je nahradit. Naše aktivity proto směřují i do školství, kde se snažíme systémem exkurzí zaujmout žáky a studenty. Chceme, aby věděli, jak se teplo vlastně vyrábí, co všechno se musí nejdříve stát, když si doma otočí kohoutkem a teče jim teplá voda. A pokud je tato práce zaujme, snažíme se je podchytit, aby se z nich stali naši budoucí zaměstnanci.

Jaké investice teď plánujete v ochraně životního prostředí?

Snažíme se chovat zodpovědně k životnímu prostředí ve všech jeho složkách. V 90. letech minulého století prošla teplárna rekonstrukcí a modernizací, včetně instalace odsiřovacího zařízení, zároveň byly uvedeny do provozu i elektrofiltry na odlučování tuhých částic, což vedlo k výraznému poklesu produkce oxidu síry a emisí tuhých látek. Dnes bez problémů plníme stanovené limity. Nicméně celá Evropa směřuje k tomu, že se pravidla neustále zpřísňují. Musíme tedy projít dalším stupněm ekologizace, protože limity, které pro nás budou platit od poloviny roku 2020, nemůžeme se současným technologickým zařízením splnit.

Co vás tedy v tomto směru čeká?

Musíme dále intenzifikovat odsíření a instalovat zařízení na snižování oxidů dusíku, které už bude schopné plnit nové limity. Máme na to tři roky.

Spolupracujete s nějakými organizacemi, které jsou aktivní v ochraně životního prostředí?

Myslím, že s nikým takovým nespolupracujeme a nikdo nás ani nekontaktoval. Zatím se nám ke komínu nikdo nepřivazuje (smích). Rozumná ochrana přírody je naprosto v pořádku, ale extrémní názory a projevy takzvaných „ochránců přírody“ nám spíše škodí. Osobně mám přírodu velmi rád, během studií jsme s kamarády vstoupili do Svazu ochránců přírody. Pomáhali jsme jednak v místech, kam jsme chodili na vandry, pracovali v lese a jezdili na různé akce a setkání Hnutí Brontosaurus. To všechno však bylo v době, kdy jsem na to ještě měl čas. Když jsem začal pracovat a měl jsem rodinu, už tolik času nezbývalo.

Jak se dnes cítíte jako předseda představenstva teplárny?

Mám velké štěstí, že dělám práci, která mě baví. I když situace v energetice není jednoduchá a my si musíme vybrat, jako republika, jako Evropa, co vlastně chceme. Samozřejmě můžeme mít z devadesáti procent zajištěnou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Ale je třeba si i říct, co nás to bude stát. A jak jsme ochotni se uskromnit, abychom byli schopni toho dosáhnout. Ano, když si řekneme, že Evropa bude turistickou atrakcí, že tady budou maximálně sklady, možná montovny, ale rozhodně nebudeme výrobním kontinentem, tak je to možné. Ale je to za určitou cenu a spojené s velkou závislostí na ostatních. Navíc výrobní firmy zaměstnávají spousty lidí, kteří by přišli o práci. Pokud ale chceme být technologickými lídry, musíme něco vyrábět. A to znamená, že taky budeme produkovat odpady, že budeme produkovat emise a musíme se s tím smířit. Jsem optimista a věřím, že si Evropané zachovají zdravý selský rozum a budou svoji zelenou politiku trochu korigovat.

Zdroj: Zlínský a Olomoucký deník, 20. 4. 2016